Mentální restart - jak na to?

Co je to "mentální restart", jak na něm se sportovci pracujeme a jak se jej můžete naučit i vy? Plus konkrétní příklady z nejrůznějších sportovních disciplín.

Vlivem nervozity před výkonem či třeba toho, že se sportovci nepovede vstup do zápasu/závodu může dojít k tomu, že se odchýlí od svého optimálního mentálního nastavení. Může například začít myslet na příliš mnoho věcí najednou, hrát zbytečně zbrkle či naopak pasivně, nebo se až křečovitě snažit hlavně neudělat chybu.

V takové chvíli může být velmi užitečné pokusit se o tzv. "mentální restart". O co jde?

Když používáte delší dobu počítač a máte zapnuté větší množství programů najednou, může dojít k jeho zpomalení. Jednoduchým řešením této "zahlcenosti" je počítač prostě restartovat - zbavit se všeho nadbytečného a vrátit se k základnímu a dobře fungujícímu nastavení.

Podobnou funkci má i mentální restart. Jde o jakési "pročištění hlavy" od všeho, co je v ní navíc a navrácení se k takovému mentálnímu nastavení, které by mělo sportovci pomoci podat optimální výkon.

Jak se naučit "restartovat"?

Když na této dovednosti se sportovcem pracujeme, nejprve si tedy musíme udělat jasnou představu o tom, jak jeho optimální mentální nastavení vypadá - jde tedy o definici určitého "základního programu", ke kterému se následně může vracet.

Snažíme se tak zaměřit na několik klíčových oblastí - přístup, tempo/intenzita výkonu, koncentrace pozornosti a sebevědomí (v některých případech se jednotlivé oblasti mohou lišit - viz poznámka na konci článku).

Pro inspiraci se podívejte na tento obrázek a pokuste se doplnit jednotlivé nedokončené věty. Čím stručnější a výstižnější budete, tím lépe. A pamatujte, že tyto odpovědi slouží pouze pro vás - nezabývejte se vůbec tím, zda by je někdo jiný pochopil.

Příklady z praxe

Abyste si udělali ještě lepší představu o tom, jak může vypadat "základní program", který vznikne výše uvedeným postupem, ukážeme si nyní několik konkrétních příkladů z různých sportovních disciplín. Takto si jednotliví sportovci definovali svůj optimální stav, ke kterému se před/během výkonu snažili vracet, když se potřebovali "restartovat":

Trénink mentálního restartu

Jakmile si tedy vytvoříte svůj základní program, je nutné si jej co nejvíce zautomatizovat. Je proto vhodné začít se k tomuto "programu" pravidelně vracet již před/při tréninku. Cílem je to, aby vám připomenutí si vašeho optimálního mentálního nastavení nakonec nezabralo více, než zlomek vteřiny.

V tomto ohledu pak může být užitečné si svůj mentální restart spojit třeba s jedním konkrétním gestem/heslem, kterým jej budete schopni vyvolat.

Příkladem může být třeba hokejista, který na začátku zápasu vždy na střídačce vstal a poklepal hokejkou o mantinel - s touto jednoduchou akcí si spojil připomenutí si svého optimálního mentálního přístupu. Když si pak během zápasu všiml, že se od něj odchýlil (hrál příliš opatrně/nesoustředěně/nesebevědomě atd.), na střídačce vstal, poklepal hokejkou o mantinel, odhodil všechny nadbytečné myšlenky a cíle a zaměřil se pouze na svůj základní program - tedy, "restartoval se".

K tomu, abyste se naučili co nejrychleji si všimnout toho, že jste se vzdálili od svého optimálního mentálního nastavení, vám mohou sloužit "kontrolní otázky", které rovněž najdete na obrázku u jednotlivých témat.

V praxi to tedy může vypadat tak, že si třeba badmintonista v přestávce po prvním setu projde své klíčové kontrolní otázky (Využívám své silné zbraně? Nejsem zbrklý/pomalý?) a pokud zjistí, že se vzdálil od svého optimálního nastavení (nebyl soustředěný, protože se vrtal v chybách, nedodržoval taktiku, byl příliš pasivní...), pokusí se k němu vrátit skrze mentální restart - zaměřením se pouze na svůj "základní program" a odložením všeho nadbytečného.

Kdy se "restartovat"?

Tento proces může sportovec používat v nejrůznějších situacích. V některých disciplínách využíváme se sportovci "mentální restart" primárně těsně před výkonem (sprint, plavání), neboť v jeho průběhu na to není prostor. V celé řadě sportů je však možné mentální restart používat i během samotného výkonu, či v nejrůznějších přestávkách (míčové sporty, hokej, golf, box, atd.).

V některých disciplínách je možné ulehčit si práci a svou "restartovací sekvenci" si jednoduše zapsat na kus papíru. Kupříkladu tenisté tak mohou při každé výměně stran nahlédnout do tašky a připomenout si, k čemu se chtějí vrátit. Může jít o užitečnou úvodní fázi, ale postupně by se z mentálního restartu měla stát natolik zautomatizovaná záležitost, že k ní již papírku nebude potřeba.

Poznámka na závěr: S každým sportovcem může tento návod na mentální restart vypadat jinak - někdy má "základní program" méně kroků, někdy více, v některých případech obsahuje třeba větší důraz na fyzické zklidnění (práci s dýcháním, apod.). Nebojte se být kreativní a přizpůsobte si tuto restartovací sekvenci tak, aby co nejlépe fungovala právě pro vás (či pro vaše svěřence).

Kam dál?

Chcete se dozvědět více k jednotlivým tématům, o kterých byla řeč? Přečtěte si třeba článek o sebevědomí a přemotivovanosti, článek o tom, jak může chyba negativně ovlivnit naší psychiku (viz téma vyhýbání se chybám či pasivity v přístupu) nebo se podívejte na video o nervozitě a jejím vlivu na výkon.