Jakých chyb se nejčastěji dopouštějí rodiče mladých sportovců, proč jsou tak škodlivé a jak je napravit? Přečtěte si kompletní analýzu a na konci článku sestavte svůj vlastní TOP 3 žebříček těch nejhorších přešlapů.
Neustále radí ("Xbox koučink")
Rodičovské rady z tribuny mají často podobu koučování – jako by rodič držel v ruce ovladač a ovládal dítě ve videohře („Nahraj! Střílej! Běž dopředu!“). Dítě je tak vlastně vedeno dvěma trenéry zároveň. Je velmi pravděpodobné, že trenér má svou vizi, rodiče mají jinou vizi, a mladý sportovec je v situaci, která je pro něj značně nepříjemná a matoucí. "Xbox koučink" navíc brání sportovci v tom, aby si sám vybudoval schopnost samostatně číst hru a rozhodovat se.
Jak to napravit?
Přestaňte své dítě ovládat jako postavičku ve hře. Rodič by měl být vždy připraven poskytnout radu, ale až ve chvíli, kdy je o ni projeven zájem. Od trénování a pokynů jsou trenéři, nikoli rodiče.
Chtějí po dítěti něco, co sami nedělají
Rodič je pro dítě vzorem, ať už chce, nebo ne. Pokud vyžaduje po svém dítěti něco, co sám nezvládá, nejenom, že to dítě nejspíše dělat nebude, ale navíc je to jedna z nejspolehlivějších cest, jak ztratit přirozený respekt.
Jak to napravit?
Rodiče musí svému dítěti ukazovat a demonstrovat, jak se určité věci mají řešit, nikoliv mu na toto téma dělat přednášky. Pokud po sportovci chtějí, aby byl pozitivní, i když prohrává, musí jít příkladem. Ani při nevydařených výkonech na nich nesmí být patrná frustrace.
Vnímají své dítě zkresleně
Být schopen sebereflexivně zhodnotit svou výkonnost, své silné a slabé stránky, a stanovovat si odpovídající cíle, je klíčovou součástí sebevědomí. Rodiče by to měli mít na paměti, když přesvědčují své dítě po špatném výkonu, že bylo nejlepší na hřišti. Druhým extrémem je nesmyslně přísné srovnávání s ideálem nebo s ostatními hráči.
Jak to napravit?
Aplikujte tzv. růstovou hodnoticí perspektivu. Nesrovnávejte dítě s ostatními, ale porovnávejte jej s jeho včerejším já. Místo iluzí o hvězdě budujte raději jeho "vlastní schodiště", kde se budete soustředit na individuální a konkrétní pokroky v dovednostech.
Nechápou, že sport patří dítěti
Sport je záležitost dítěte. Jemu „patří“ daná sociální skupina, zážitky, selhání i úspěchy. Rodiče, kteří narušují osobní prostor svého dítěte (byť nevědomky a s tím nejlepším úmyslem), mu zcela zbytečně připravují negativní emoční prožitky. Hlasité povzbuzování na tréninku může být pro dítě spíše trapnou situací.
Jak to napravit?
Rodiče by měli nechat na dítěti, nakolik budou zapojeni do jeho sportovního života. Neměli by chodit kamkoli chtějí a říkat cokoli chtějí, bez ohledu na přání dítěte.
Kladou důraz na nesprávné věci (vítězství)
Sportovec může podat nejlepší výkon ve své kariéře, a přitom prohrát. Dítě může udělat velký pokrok, ale být stále v týmu nejslabší. Pokud se rodiče soustředí čistě na „vítězství“ nebo finální skóre, úspěch nebude v rukou samotného sportovce a povede to jen k bezmoci.
Jak to napravit?
Naučte se pracovat se zónou kontroly. Klaďte důraz na to, co hráč ovlivnit může: snahu, koncentraci, přístup a přípravu. Výsledek samotný leží z velké části mimo jeho absolutní kontrolu a měl by být vnímán jen jako vedlejší produkt správného procesu.
Zaměřují se primárně na negativa
Když se rodiče zaměřují převážně na to, co se dítěti nedaří, zahltí jeho pozornost věcmi, které se nemají opakovat. Sportovec, který se neustále soustředí na chyby, které mu někdo vyčítá, nebude podávat dobrý výkon. Dítě si většinou svou chybu samo moc dobře uvědomuje.
Jak to napravit?
Upozorňujte dítě na to, co chcete, aby zopakovalo – tedy na pozitiva. Zvláště když udělá chybu, podpořte jeho schopnost situaci rychle překonat vypíchnutím drobností, které se povedly.
Podporují, jen když se daří
Fandit, podpořit a zatleskat v okamžiku, kdy se sportovci daří, je jednoduché. Stejně jako kroutit hlavou a nadávat, když se prohrává. Jestli by někdo neměl padat do tohoto stereotypního fanouškovského chování, pak jsou to rodiče.
Jak to napravit?
Rodiče by měli své dítě podporovat obzvláště ve chvíli, kdy je mu „těžko“. Skutečná podpora se ukáže, když se nedaří.
Přístup je závislý na výkonech
Dítě nesmí mít nikdy pocit, že je jeho vztah s rodiči závislý na jeho sportovních výkonech. Pokud je cesta z prohraného zápasu "napjatá", zatímco po výhře se slaví, dítě se začne bát selhání, protože riskuje ztrátu rodičovské lásky a přijetí.
Jak to napravit?
Rodiče nesmí spojovat vztah s dítětem s jeho sportovní výkonností. Sportovní výkony neovlivňují ostatní aspekty života.
Snaží se zvýšit vnitřní motivaci příkazy
Všichni chtějí, ať mladí sportovci svou disciplínu "milují". Jenže se pak často snaží dětem tuto vnitřní motivaci naordinovat zvnějšku, skrze příkazy či výčitky. Mladý sportovec by měl trénovat navíc proto, že chce, ne proto, že musí.
Jak to napravit?
Nechte dítěti autonomii a svobodu vybrat si, jak naloží s volným časem. To, že má i jiné zájmy mimo hlavní sport, není důkaz nedostatečné motivace.
Podkopávají trenérskou autoritu
Když rodič zpochybňuje rozhodnutí trenéra před svým dítětem, výrazně tím snižuje šanci na to, aby jejich vztah efektivně fungoval. Jestliže dítě ví, že rodič trenérovi nevěří, projeví se to v jeho vlastním postoji a na hřišti.
Jak to napravit?
Projevujte před dítětem trenérovi důvěru. V případě nespokojenosti řešte záležitosti mezi čtyřma očima a hledejte společnou řeč v zájmu sportovce.
"On to snad dělá schválně"
Chyby ke sportu patří. Nepoměr mezi skvělým výkonem na tréninku a selháním v zápase často vede k naštvané náladě rodičů a výčitkám ("Můžeš mi vysvětlit, proč jsi přestal hrát?"). Téměř žádný sportovec ale nechybuje schválně a nedělá to z lenosti nebo proto, že by vám chtěl udělat naschvál.
Jak to napravit?
Zklidněte se a připomeňte si, že "to nedělá schválně". Skutečnými důvody chyb v zápase jsou často nervozita, přemotivovanost, chvilková ztráta koncentrace nebo nalomená sebedůvěra. Výčitky situaci nezachrání, pochopení dětské psychiky ano.
Čtou dětem myšlenky
Rodič své dítě sice zná, ale nemá telepatické schopnosti. S argumentem „já to na něm poznám“ snadno skočí k závěrům, které nejsou podložené realitou. Dochází pak k chybným rozhodnutím (např. vynucené změny trenérů) jen na základě špatného „čtení myšlenek“.
Jak to napravit?
Pokládejte otázky a otevřeně komunikujte. Pokud v sobě řešíte vnitřní pochody dítěte, zastavte se a zeptejte se přímo u zdroje.
Moje knihy
Nejpraktičtější čtení pro sportovce, trenéry i rodiče, které najdete ve všech dobrých knihkupectvích.
Psychologie vítězství
Objevte mentální strategie, které dovedly stovky sportovců od okresních přeborů až po medaile z mistrovství světa a angažmá v NHL. Naučte se myslet jako šampioni.
Více o knize
Jak vychovat z dítěte sportovce
Praktický průvodce pro rodiče a trenéry. Zjistěte, jak děti správně motivovat, jak s nimi komunikovat po prohraném zápase a jak v nich vybudovat celoživotní lásku k pohybu.
Více o knizeHLAVA.ON je i pro mladé sportovce (12+)!
Pomožte mladému sportovci objevit jeho potenciál. Zábavná, rychlá a interaktivní aplikace, která učí základy mentální odolnosti a koncentrace moderní formou. Přístupné, srozumitelné a ověřené v praxi.
OBJEVIT SYSTÉM